Vzpomínka na MUDr. Evu Rumlovou

Vloženo: 07.08. 2020
V úterý 21. ledna 2020 se ve věku nedožitých 90 let završila životní pouť nymburské rodačky MUDr. Evy Rumlové, čestné občanky města Nymburka. Eva, která žila dlouhá léta ve švýcarském Luzernu, projevila krátce před smrtí přání dožít svůj život ve svém rodišti, její zdravotní stav to však již neumožnil. Zato se podařilo realizovat její dlouhodobé přání, aby její ostatky spočinuly ve vlasti, v rodinné hrobce v Hořicích. Kvůli pandemii koronaviru, která zastihla Švýcarsko i Česko, se realizace jejího posledního přání protáhla. Nakonec však v pátek 24. července, půl roku po úmrtí, spočinula urna v rodinné hrobce.


Celou akci zajistil její bratranec Ing. Josef Sommer s manželkou. Oba manželé, kteří od konce 70. let minulého století žijí v Německu, byli s Evou dlouhá léta v úzkém styku a zejména v posledních letech jí byli velkou oporou. Za město Nymburk se pietního aktu v Hořicích zúčastnil starosta Tomáš Mach a jako zastupitel také já, který jsem více než čtvrtstoletí zastupoval Eviny zájmy u nás. Po J. Sommerovi, který se ve vroucí řeči vyznal z obdivu ke své sestřenici, poděkoval jsem veřejně, že mi bylo dopřáno po léta spolupracovat s tak výjimečnou osobností, jako byla Eva. Zpočátku běžná spolupráce advokáta a klienta brzy přerostla v hluboké přátelství, byť nás od sebe dělila celá generace.

Protože pamětníků již není mnoho, je třeba připomenout, že Eva pocházela ze známé hořické a později nymburské rodiny. Její dědeček byl v 19. století advokátem v Hořicích a po řadu let i hořickým starostou. Její otec JUDr. Václav Ruml byl za první republiky známým nymburským advokátem a jedním ze zakladatelů tenisu v Nymburce. Rovněž její bratr JUDr. Karel Ruml, který žije v USA, je čestným občanem našeho města. Proslul zejména svou účastí na „vlaku svobody“, který 11. září 1951 přinesl svobodu desítkám československých občanů a symbolizoval vzdor části tehdejší společnosti proti komunistickému režimu. Ale o tom podrobněji až někdy příště. Eva, která byla vynikající lékařkou, po roce 1968 emigrovala a brzy se stala primářkou dětské chirurgie v kantonální nemocnici ve švýcarském Luzernu. Během této své třicetileté činnosti zachránila spoustě svých dětských pacientů život. Když zemřela, připomnělo si její osobnost v Luzernu s velkou úctou více než padesát jejích bývalých spolupracovníků, pacientů a přátel.

Po sametové revoluci, kdy získala zpět majetek zabavený její rodině v 50. letech komunisty, darovala městu Nymburk dům čp. 171 na Náměstí Přemyslovců (rohový dům do Tyršovy ulice se zachovaným podloubím). V něm její otec za první republiky vykonával svou advokátní praxi. Rodinnou vilu na Zálabí, které staří Nymburáci neřekli jinak než Rumlova vila, pak darovala skautům, kteří v ní s pomocí města Nymburka a mezinárodních skautských organizací vytvořili středisko Modrá flotila, sloužící nejen nymburským skautům a mezinárodnímu skautingu, ale i dalším obecně prospěšným společnostem. Toto vše v součinnosti s bratrem Karlem, který sám byl celoživotním zapáleným skautem. Tuto skutečnost připomíná i pamětní deska na středisku Modrá flotila, jejíhož odhalení se Eva ještě zúčastnila.

Krásná kytice věnovaná pro páteční pietní akt vedením města je dokladem, že město Nymburk si osobnosti MUDr. Evy Rumlové váží a bude vzpomínku na ni udržovat.

Jiří Sobotka